Nedvědice u Soběslavi

Nedvědice

• kraj Jihočeský, okres Tábor, obec Soběslav, katastr Nedvědice u Soběslavi
• 3,5 km SZ od Soběslavi
• 482 m n.m
• vesnická památková zóna

   Nedvědice leží v mírně zvlněné krajině na levém břehu Lužnice, severovýchodně od Soběslavi, na rozhraní pánve Soběslavských blat a výše položenou planinou v ohbí Lužnice jižně od Tábora. Vesnice s rozvlněnou zástavbou se rozkládá na svazích a na dně otevřeného údolí místní vodoteče, levoběžního přítoku Lužnice. Nad vesnicí se zdvíhá ploché nevýrazné návrší Chrastina (513 m) s překvapivě dalekými výhledy.

   Nedvědice (původně Medvědice) patřily ve středověku Louňovickému klášteru premonstrátek. Vesnice s kostelem (roku 1363 uváděný jako farní) existovala již patrně již ve 13. století. Od roku 1420 byly Nedvědice dočasně v držení Rožmberků, roku 1437 je získalo město Tábor. Po krátké epizodě rožmberského panství se Nedvědice roku 1594 staly již natrvalo majetkem města Soběslavi. Současně zde však existoval jeden svobodnický dvorec. Vesnice značně utrpěla za třicetileté války: roku 1654 zde bylo zaznamenáno celkem 5 usedlostí osazených (z toho 3 selské) a 4 pusté.

   Nedvědice mají značně komplikovanou a nepřehlednou půdorysnou strukturu, ovlivněnou terénní situací. Zástavba se stává z poměrně velkých usedlostí, rozmístěných okolo průběžné komunikace bez jakékoliv znatelného řádu. Usedlosti jsou situovány na plochém návrší na jižní straně údolí kolem farního kostela sv. Mikuláše, další stojí na dně údolí, na protější severní straně i na návrší západně od kostela, odděleném mělkou úžlabinou s několika rybníčky. Volná prostranství v intravilánu vyplňuje mladší chalupnická zástavba, většinou rovněž zcela chaotická. Řada usedlostí navíc měnila polohu v rámci jednotlivých parcel. Situace, zachycená na mapě stabilního katastru z roku 1828, se od dnešního stavu proto výrazně odlišuje.

   Dominantou a nejvýznamnější památkou vesnice je kostel sv. Mikuláše. Je to navenek prostá stavba na obdelníkovém půdorysu, obsahující raně gotické jádro patrně z konce 13 století (presbytář se dvěma poli křížové klenby). Dnešní podobu kostelu vtiskla pozdě gotická přestavba a zejména barokní úpravy v 18. století. Před kostelem je vysoký kamenný kříž z roku 1873. Nedaleko stojí přízemní budova fary s valbovou střechou, postavená patrně v první polovině 19. století a patrová budova bývalé školy.

   Nedvědice leží při severním okraji regionu Soběslavsko - veselských blat. Zástavba je blatskou architekturou nesporně ovlivněná, i když výzdoba štítů je zde výrazně prostší. Za zmínku stojí, že v Nedvědicích působil zednický mistr Jan Paták (1859 - 1943), syn slavného blatského stavitele Martina Patáka z Vlastiboře. Děd Jana Patáka, rovněž Jan, pocházel ovšem z Nedvědic. Jan Paták mladší bývá považován za posledního z jihočeských lidových mistrů. Kromě toho z Nedvědic pocházel další zednický rod - Aujezdeckých.

   V Nedvědicích se dochovalo značné množství lidových zděných staveb ze 2. poloviny 19. století a zejména z počátku 20. století. Několik objektů má štukovou výzdobu, hlásící se k blatskému okruhu. V usedlosti čp. 1 stojí sýpka s křídlovým štítem s bohatší štukovou výzdobou, prostší sýpka u čp. 2 (z roku 1891) a čp. 16 byly v minulosti zdobeny štukovým dekorem, odstraněným při pozdějších úpravách.

   K významným příkladům zástavby z pozdního období blatské architektury patří intaktně zachována usedlost čp. 9 (dům je datovaný 1909, sýpka 1911) a usedlost čp. 33 s jednotně řešenou štukovou výzdobou (dům je datovaný 1921, sýpka 1912). Obě usedlosti jsou dílem Jana Patáka.

   Kromě těchto nejvýznamnějších staveb ve vsi převažuje velmi jednoduchá, ale půvabná zděná zástavba vesměs až z konce 19. století a první třetiny 20. století - usedlosti i chalupy s hladkými fasádami či s velmi prostou výzdobou, často uzavřené segmentově čí rovně překlenutými branami.

   Novodobý rozvoj vesnice se soustředil na jižní okraj intravilánu, kde vznikla ve 2. polovině 20. století skupina rodinných domků. Některé průčelí byla v období socialismu poškozena modernizacemi, celkový charakter vsi byl navíc částečně narušen několika architektonicky nevhodnými novostavbami rodinných domů a zemědělským areálem, situovaným na jižním okraji intruvilánu. Přes uvedené narušení si Nedvědice do dnes uchovaly příznivý celkový vzhled, umocněný malebnou terénní konfigurací i zeleným travnatým parterem. Přestože Nedvědice ve srovnání s jižněji situovanými blatskými rezervačními vesnicemi nedosahují takových kvalit, staly se roku 1995 plným právem vesnickou památkovou zónou.